Ahojky všichni!

O víkendu 5.-6.6. jsme se jeli poprat s obrovskou konkurencí evropských závodníků do rakouského Imstu, na letošní 1. závod Evropského poháru juniorů. Ze Saltic týmu startovali 3 závodníci. Já-Ivča,Martin Šifra a Radovan Šifra.

Ahoj všichni!V sobotu 1.5. a v neděli 9.5. se uskutečnily 2 závody Českého poháru mládeže, které byly zároveň i nominačními.

První závod proběhl v Novém Boru na stěně poněkud menších rozměrů, což se odrazilo i na závodních cestách. Zhruba polovina cest byla oddělena červenou páskou, chyty polepené a závodník se pak spíš musel soustředit na to kam vůbec může šlápnout, než na svoji cestu… Já jsem letos na toto dojela, když jsem ve 2. kvalifikačce za čáru šlápla.1. cesta byla lehká, stejně tak i finále a i přes to, že jsem finále spolu s první cestou topla skončila jsem na 2.místě. Nezadařilo se tu i Ráďovi Šifrovi, který skončil na 4.místě. Na stupně vítězů se vyhoupla mladičká Verča Peltrámová, obsadila 2.místo a její brácha Tomáš Peltrám zvítězil.

Hned o týden později se naše lezecká banda sešla v Bystřici nad Pernštejnem, do které jsem se těšila mnohem víc Cesty stavěl Štěpán Stráník, zkušený lezec, závodník i stavěč, čili cesty byly skvělé! Do finále jsem postupovala z 1.místa ještě se dvěma závodnicema, toply jsme obě kvalifikačky. Ve finále jsme se pěkně rozřadily na dlouhé vytrvalostní cestě, kde jsem nepořešila nohy a skončila jsem 2.Ráďa Šifra se o stupínek zlepšil a obsadil 3.místo, stejně tak i Verča Peltrámová, která tentokrát zvítězila a její brácha Tomáš též. Závod to byl pěkný a další nás čeká až po létě, je tedy hodně času, abychom pořádně natrénovali.

Čau, Ivča Vejmolová ...

Poslední finálový závod evropského poháru juniorů se konal na konci listopadu 21.-22. ve slovinské Kranji.Závod plný chyb rozhodčích,kteří Ivě svojí nedůsledností a nepozorností neumožnili postup do finále se stal v roce 2009 organizačně nejhorším závodem.
Do finále postoupil jen Martin NooNoo Stráník a obsadil 5.místo. Ivča si připsala body za 11.místo a Martin Šifra skončil 21.

Celkové umístění v rankingu Evropy 2009:
Iva Vejmolová - 9. místo
Martin Stráník - 7. místo (zúčastnil se jen 3závodů!)
Martin Šifra - 24. místo

Mirek Vejmola

Rozuzlení zápletky v poháru mládeže se odehrálo před Vánocemi 20. prosince na stěně ve Svitavách. Ivča si ve finále dolezla pro 2.místo a již po čtvrté v řadě se stala celkovou vítězkou ČPM. Ráďa Šifra obsadil 2.místo a v poháru se umístil celkově také na 2.místě.

Celkové pořadí rankingu ČPM 2009:
Iva Vejmolová - 1. místo
Radovan Šifra - 2. místo
Monika Kuhn-Gáberová - 5. místo (účast jen v jednom závodě)

Mirek Vejmola

V době kdy jste se sešli na Ostaši jsem se s Ivčou, přáteli z Prahy a Jeseníku vydal na cestu do Kaliningradu na čtvrtý závod EYS 2009. Po překonání sněhové kalamity a dlouhé cesty přes Polsko jsme dorazili na ruské hranice. Po cca 2,5hodinách byrokracie jsme byli vpuštěni do země v které se toho po rozpadu Sovětského svazu a zákazu komunistické strany mnoho nezměnilo. Stěna se nacházela v Mládežnickém domě sportu a kultury. A ze všech stran, nejen zde na nás dýchaly staré „dobré“ časy.

Rusové se opravdu hodně snažili, ale kvalifikační cesty se jim moc nepovedly (bylo hodně topů). I přes to se Ivče podařilo opět postoupit do finále a to z 1.-7.místa. Ve finále, jak se již stává tradicí doplatila na svoji výšku a obsadila 10.místo. Problém se dal i řešit skokem, ale tolik času na rozmyšlení v daném místě nebylo. I přes to jsme se závodem spokojeni.

48hodinový pobyt v Rusku byl pro Ivču poučný a touto cestou bych všem kteří jsou u nás nespokojeni chtěl vzkázat: “Buďte rádi, že staré dobré časy jsou za námi!“

Závodu z našeho týmu se zúčastnila jen Iva Vejmolová a obsadila 10.místo.

Ahoj Míra Vejmola

Letos již druhý závod pořádaný v Chocni měl nálepku-MISTROSTVÍ ČR.
Pořadatelé z Chocně se stavěči ze Saltic teamu-bratry Stráníky tak zachraňují závodní lezení mládeže a patří jim za to velké poděkování, tak jako ostatním pořadatelům ČP.
K samotnému mistrovství… stavěčům se jako obvykle cesty povedly, pomohl jim i Petr Solanský - další ze stavěčů ČP a celý průběh závodu byl na jedničku.

Po kvalifikačních cestách Ivča postoupila do finále z 1.pozice a Ráďa Šifra z pozice druhé. Topnout finále bylo nad síly našich závodníků, ale i přes to Ivča získala již třetí titul Mistryně ČR. Ráďa letos zůstal za očekáváním a obsadil 3.místo.

Iva Vejmolová - 1.místo

Radovan Šifra - 3.místo

Ahoj Míra Vejmola

V září proběhly hned dva závody:12.-13.9. v Mnichově a za týden 19.-20.9. v Edinburghu.
Do Mnichova jsme odjeli za deštivého počasí v očekávání, že se oteplí, vyjde sluníčko a zadaří se.
Již v pátek za velice chladného počasí se uskutečnily na venkovní stěně kvalifikační cesty v závodě na rychlost. Do dalších vyřazovacích kol postoupil s výborným časem Martin Šifra.

V neděli si však Martin vybral smolný den a po opakovaném předčasném startu musel ze závodu odstoupit. Do té doby měl čas na stupně vítězů.

Kvalifikace obtížnosti se konaly v sobotu,jak na venkovní,tak i na vnitřní stěně. Cesty které byly uvnitř měly délku cca 25m a při čase 6min na pokus, bylo pravidlem, že to většina závodníků nestihla do TOPU dolézt. Na venkovní stěně byla opět zima a docela dost hrozilo nějaké zranění.

Do nedělního finále se podařilo postoupit Martinu Stráníkovi a po prvé na EYS i mně. Finále bylo již za slunečného počasí,ale na nás se sluníčko moc neusmálo. Já jsem hned na začátku cesty nedosáhla do chytu, a tak to bylo pouze 9.místo ve finále. Martin Stráník zalezl pěkně a dlouho to vypadalo na medaili, ale nakonec to byla medaile bramborová za 4.místo.

Po 2 tréningových dnech jsme letecky vyrazili do zmiňovaného Edinburghu. Impozantní stěna se nachází mimo město a je umístěna do bývalého lomu, který je zastřešen. V čase kdy na ostrovech propukla chřipka zvaná chrochtavka jsme měli obavy nejen o výsledek v závodě, ale také o zdravý návrat domů.

Do finále se dostal náš leader NooNoo Stráník a obsadil perfektní 3.místo. A taky já, letos již po druhé a umístila jsem se na 8.místě v EYS. Martin Šifra měl opět trochu smůly a jeho výkon stačil na umístění těsně pod čarou finále-12.místo.

Ahoj Ivča

Po obtížném stanovení termínu srazu týmu Saltic, jsme se nakonec sešli 17.-18.10. 09 na Ostaši. Plánovaný ostašský bouldering se bohužel změnil ve sněhovou kalamitu.
Sraz v 10hod na parkovišti Ostaš - krom nás (Luboš, Jíťa, Momo, Oja), přijíždí Martin a Štěpa Stráníci a Martin Šifra. Následuje přesun na polickou stěnu. Dany se slitoval a kvůli nám stěnu otevřel - za což mu díky. Makaci tu dostavili nový profil, přidali nové chyty – pěkné zpestření. Po dvou hodinách doráží náš “kápo“ Vojta Ocelka se synem Filipem. Ke konci ještě Lenka Černá s rodinkou. Přesouváme se do chatové osady Ostaš. Ondrašek s Matym si ještě řádně užili sněhové nadílky. Večeře, pivečko, panáčky, promítání foteček a videí z předešlé sezóny. Večer ještě dojeli Ivan a Ráďa Šifrovi z MČR mládeže na rychlost, odkud si přivezli 1.místo. Řádně unaveni uleháme do spacáků. Ráno snídaně a pak technický meeting. Připomínky, pochvaly k materiálu – hlavně lezeček a naší „práce“ jako Saltic týmu. (Ještě jsem chtěla omluvit Ivču Vejmolovou, která nás v termínu srazu reprezentovala v Rusku na evropském poháru mládeže, kde obsadila 10.místo).

Děkuji všem za účast a předešlou práci pro TÝM SALTIC.
Jíťa

Týden po mistrovství světa juniorů 5.9.2009 zavítal pohár mládeže do Jičína.
Pořadatelům z LKP včele s Vítkem Lachmanem, který stavěl cesty se závod na dnes již malé stěně podařil a našemu týmu vcelku taky.
Já jsem si po nevydařeném MSJ potřebovala vyčistit hlavu,a to se mi po třech –TOP-cestách podařilo. Ráďa Šifra tentokrát na vítězství nedosáhl.

Letošní mistrovství světa juniorů pořádala Francie ve městě Valence ve dnech 27-30.8. Závodu se zúčastnilo 713 startujících ze 39.zemí světa.V každé kategorii startovalo cca. 60-70 závodníků. Po počátečním časovém skluzu při kvalifikačních kolech a nevhodném vyklizení haly v době kdy ještě probíhala kvalifikace dívek A,následoval zahajovací ceremoniál, který předpověděl nádherné nedělní finále. Z našeho týmu se MSJ
zúčastnili Martin Šifra, Lukáš Skřejpek, Martin Stráník, já-Ivča a Monika Kuhn-Gáberová.

Pro mne to bylo první mistrovství světa a pro našeho tahouna Martina Stráníka zase poslední mezi juniory. Já po vydařené první kvalifikační cestě-TOP, jsem nezvládla druhou cestu a tím pro mne mistrovství skončilo. Martin přes kvalifikaci a semifinále postoupil do očekávaného finále, kde ovšem po drobném zaváhání spadl příliš brzy a rozloučil se s juniory pěkným 8.místem. Smůlu v kvalifikaci si vybrala Monika, která na začátku druhé cesty odšlápla za čáru a tím se jí cesta do semifinále uzavřela. Lukáš a Martin Šifra po velkém snažení se do semifinále také nedostali.

V závodě na rychlost zabojoval Martin Šifra a obsadil mezi specialisty na tuto disciplínu 11.místo.

2.-3.5. Proběhl Film Boulder Fest v Loučovicích, já jsem oblast navštívil poprve a musím říct, že mě dost uchvátila, hned bych jel znovu....ale po pořádku jak to vlastně všechno bylo. V pátek ráno vstávám ve 4.30 mamka mě hodí na vlak a já si to pádím vlakem směrem České Budějovice. V Budějovicích mě nabírá PB crew a vydáváme se k našemu konečnému cíly- Loučovice. Vilda mi ukazuje hodně věcí co zde je a já jsem hodně nadšený, skoro všechno se mi líbí. Po chvíli dávám Rito 7B+ asi třetí přelez. Pak jdeme do sektoru Megablok kde dávám Kótu 718 SD 7A a krásný boulder Radosti Podzimu 7A+. Druhý den se mi daří ještě více po chvíli na slunci dávám pětihvězdičkovou věc Heavens Door 7B, po parádním vyrazení Hlavolamu 7B se mi daří udělat zřejmě první flash tohoto boulderu. Po chvíli se vrhám s Jirousem a Vildou do projektu vpravo od toho. Nástup ze zobáčku a z lišty, poté dva dosti silové kroky, točíme se s klukami na střídačku, Vilda je dost blízko, ale nakonec bouder pouští jenom mě a tak vzniká PIN Kód 7C/C+. Prsty už začínají být pomalu na hadry, tak se přesouváme směr sektor Nový svět, mě se daří dát hned Šipku 7B a ještě nějaké 7A. V Novém Světě jdeme k jednomu kameni, kde je dechberoucí projekt, děláme zde jedno 6B a 7A+. Večer vyhrávám za nejtěžší projekt láhev Wishky a večírek se rozjíždí do zajímavých rozměrů. V neděli jdu lézt na kámen Zub, zkouším zde pár věcí, ale prsty mě už nedovolují lézt na solidnější úrovni, scházím dolů a s Petrem Handlířem se ubíráme na 4hodinovou cestu směr Brno...

Ve dnech 23.-24.5.2009 proběhl první závod Evropského poháru juniorů. Závod se konal na jedné z největších stěn v Evropě a to v rakouském Imstu. Soutěže se zúčastnilo celkem 216 startujících z 25 zemí Evropy. V naších kategoriích bylo kolem 40 závodníků. Náš tým měl složení: Já- Ivča, Lukyn a Marťas.
No a jak to dopadlo bez našeho tahouna Martina Stráníka(který maturoval).

První závod se konal 04.04.2009 v Hořicích v Podkrkonoší.Cesty stavěl Vítek Lachman a postavil opravdu kvalitní vytrvalostní cesty. Z našeho týmu jsem startovala já a Ráďa Šifra. Jak Ráďa tak i já jsme závod zvládli a dolezli nejdál.

Druhý závod se konal 16.05.2009 v Třebíči.Cesty tentokrát stavěl Petr Solanský. Finále umístil do stropu a bohužel to bylo nad moje síly. Tuto cestu lezl jako superfinále i Ráďa, ale ani jemu nesedla.Umístění v Třebíči je moje nejhorší za poslední tři sezóny v ČPM.

29. - 30.5. proběhl v pořadí třetí světový pohár v boulderingu. Tentokrát pro nás velmi blízko v rakouské Vídni. Sjelo se okolo 140 - ti závodníků. Původně se měli závody konat venku, ale kvůli špatnému počasí se museli závody přemístit do haly. Z našich se závodů zúčastila Silva Rajfová, Nelly Kudrová, Adam Ondra, Ondra Nevělík a já. Vzhledem k velkému počtu závodníků se vytvořili dvě skupiny, aby to rychlejc odsejpalo.

S kvalifikacemi začínali baby. My jsme jejich výkony neviděli, ale holky rozhodně stím, co předvedli nebyli spokojení - Silva 41 a Nelly 39. Odpoledne jsme lezli my. S klukama jsme strávili "pěkný" 4 hodinky v izolaci a šlo se na věc. Bouldry jsou pěkně těžký a mě se daří dát jenom 4 zóny což na Semi zdaleka nestačilo - 38. místo. Adam dává dva Topy a jde do semifinále z 8. místa. Ondra dává jeden Top ve své skupině a je 41.

Nakonec vyhráli závody Rusové Rustam Gelmanov a Aleksandra Balakireva, Adam skončil na 11.místě.

Tento víkend 1.-2.5.2009 se konal druhý Světový pohár v rakouském Hall. Přijelo okolo 80 chlapů a 50-ti bab. Českou výpravu reprezentovala Silva Rajfová, Já, Ondra Nevělík a "nováček" v SP Áda Ondra.

Vzhledem k velkému počtu startujících se lezlo na dvě skupiny, tedy z každé skupiny postupovalo dále jen 10 lidí. Chlapy začínali, a obě skupiny měli podobný charakter bouldrů. První dva lehký. Třetí dá se. Čtvrtej unreal. A pátej dá se. Mě se podařilo dát první tři na Flash. Ve čtvrtým nula bodů a v pátým jsem byl blízko(nebo daleko?) Topu. Rozhodně tenhle výkon na semi nestačil (30.místo) a tak jsem mohl jen sledovat jak se daří ostatním. Adam lezl suveréně. Čtyři bouldry na první pokus, v jednom chvíli tápal jak správně skočit, ale nakonec taky dává.Takže postup z 6.místa. Ondru hned v prvním pokusu v prvním boulderu sundává rozhodčí za nesprávné nastoupení. Druhým pokusem Topuje. Druhý bouldr dává taky na 2.pokus. Třetí, čtvrtej nic. V pátým se mu docela dařilo, pomalu se dostával výš a výš, ale únava nakonec zvítězila a tak ondra nakonec zkončil na 68. místě. Silva lezla docela pěkně. Ale dala "jen" dva bouldery, padlo pár nadávek, nějaká ta slza a 27.místo.

V semifinále zazářil Mykhailo Shalagin, který toto kolo ovládl. Jako jediný dal 3. bouldery. Adam dal 2b na 2p a my jsme se tak mohli těšit jak mu to zaleze ve finále. V tom působil lehce nervózním dojmem (kdo by taky nebyl:), přesto se mu podařilo jeho pozici ze Semi ještě o něco vylepšit a skončil třetí. Vyhrál Kilian Fishuber a druhej skončil Ital Gabri Moroni.

U bab nastalo trošku kuriózní situace. Anna Stohr a Akito Noguchi zalezli stejně jak v semifinále tak ve finále(4t na 4p). Čekalo je tedy superfinále. Stavitelé lehce zlehčili chlapský boulder číslo dva. První přiběhla japonka, a boulder se skoro prošla. Po ní lezla Anna, která měla nezávidihodnou pozici ale místní diváci, až mi z toho lezl mráz po zádech, ji vytlačili nahoru a tak poprvé v boulderingové historii vyhráli dvě závodnice.

O víkendu jsme měli v plánu zajet boulderovat na skvělý Bor. V sobotu ráno před 9 hodinou se k nám přidala Silva Rajfová a s bráchou velice natěšení se vydáváme směr Machov. Sluníčko nás hřeje na duši a zhruba po 10h dojíždíme po Borovský kopec. Vylezeme z auta a hrozně fouká, ale cestou do kopce se jako vždycky zahřejeme. První naše zastávka je na Titanicu, ve stínu v lese jsou podmínky opravdu luxusní, Silva velice rychle dává Titánový Kosmonaut 7A a Fintová Hrana 7A+ Flash. Já zkouším
Nesnesitelnou Tíží Sladkých Slibů 7B+ ale jsem v tom nějaký lichý.

Poté jdeme dále na Durex 7A, všichni velice rychle dáváme. Strom V Prdeli 7B,
je pro mě asi zakletý, tolik pokusů v tom dávám, ale opětovně nic, to samé platí v ShortCat 7B a ve Vyhoďte Ho Z Kola Ven 7A, ale na Členovci přečištuji pár věcí Sex, Drogy a Alkohol 7C a Hemenex 7C, jsou připraveny na další přelez, Martin dává přečištěné Sebevznícení 7A+, ke konci dne dočišťujem parádní kámen kousíček od Hollywoodu Dr. Jekyll a Pan Hyde. Vznikají krásné lištové linie do 7A+. Den se chýlí ke konci a nejvíce se těšíme na večeři, vybíráme opravdu skvělě-Pečenou kachnu... Druhý den se probudíme do opět silného větru, ale sluníčko tuto neplechu opět přebíjí. Tentokrát náš cíl se Silvou je jasný vylézt strom, po pár neúspěšních pokusech nedáváme. Přijíždí Žofin a my mu nalézáme do hodně boulderů aby měl hezké fotky :) Zkouším Vyhoďte Ho Z Kola Ven, ale opětovně nic, potěší mě nakonec Flusanec na Tvář 6C+ a Brad Pitt 7A, ale luxusní lezení :) Silva vylézá Kleopatru 7A Flash a Brada Pitta. Martin přelézá vše na Dr. Jekyllu, Flusanec je pro něj choďák, Brat Pitt jak by smet a proto nalézá do projektu Naplivu Na Vaše Hroby 8AB, ale je to zatím moc těžké, ale radost mu udělá zlepšení v projektu
Panthenol-8A.
Čistí ke konci dne kousek Barandova a dělá dva lehké bouldery a zkouší jeden projekt za 7C, který doufám padne příště, protože to vypadá opravdu úžasně. Všichni unavení v 5h odcházíme z kopce dolů a spokojeně odjíždíme směr Choceň.

Dne 4.4. Proběhl druhý závod českého poháru v lezení na obtížnost v Brně na Rajčeti 2009. cesty stavěl Kuba Kováčik s Petrem Solanským, a myslím že cesty se jim opravdu povedly. Škoda, že přijel velmi malý počet závodníku 13 mužů a 9 žen, to bylo opravdu tristní.V první kvalifikaci se mi moc nevedlo, nalezl jsem do stropu, zabetonovaly se mi ruce a konec. V druhé už to bylo lepší, a nakonec jsem postoupil z 8 místa do finále. V 5h bylo na programu finále mužů a žen, cesta byla opravdu zajímavá a velice dlouhá, mě se podařilo dolézt do skoku, který nebyl lehký. Krásně lezl Michal Rožek, který skončil 3 místě. Martin pěkně vymyslel skok a pak následující pasáž, ve stropě byl docela suveréní, ale tři chyty pod topem spadl a skončil na 2 místě. Adam nenechal nikoho na pochybách a suveréně vylezl finále prý 8b a vyhrál. V holkách se rozhodovalo prakticky na třech krocích a nakonec se s tím nejlépe vypořádala Helča Lipenská.

Mladkov a 8B

Mladkov pokořen...

21.3. zdolává Martin Stráník jeden ze svých jarních projektů Konec Světa za 8B.
Boulder se nachází v oblasti Mladkov, která leží v Orlických horách, jsou zde cesty s lanem do 8+. Avšak jeden dlouholetý projekt tu byl... Když příjdete pod skály, tak vás do očí trkne impozantní převis, kde moc chytů není. Martina boulder velice chytnul a bylo jasný dokud to nepadne, tak sem bude jezdit.
Dlouho vymýšlel program jak boulder zdolat, základním prvkem je ale klasická krutá síla, dlouho vymýšlel jak si dát dobře nohy dojít do záverečné lišty a zdolat nejtěžší krok do hrany. Nakonec v boulderu strávil asi 6 dnů a zhruba 200 pokusů, než přišel ten jeden přelezový...

Po všech nepříjemnostech kvůli Mg a následným trestům, jsme: Luboš a Jitka Mázlovi oznámili koncem roku 2008 předsedovi KA J. Kreisingerovi a Aleně Čepelkové, že vystupujeme z reprezentace. Doufáme, že po zvolení nového předsedy ČHS a výkonného výboru, dojde ke zlepšení dosavadní situace a následných problémů.

Luba Tension M12+, Jíťa zvedá svojí leťku na M11 Open End

Letos si zimu opravdu užíváme,nejdříve kruté mrazy,tentokrát bohatá sněhová nadílka.Termíny si plánujeme měsíc dopředu kvůli práci, tak si vybírat nemůžeme. I přes zákaz kvůli lavinám, se prodíráme (s Pieps) po krajích vysypaných lavin (jaké jsme ještě nikdy neviděli) v 0,5 metrovém sněhu do Drylandské jeskyně. Výstup jindy max. hodinový nám dal nyní na 2hoďky - v mlze a za vydatného sněžení.
V jeskyni jsem myslela, že končím, totální vyčerpání. Luba je ale neudolatelný, třetím pokusem přelézá Tension M12+ (lezení ve střeše s mega nátahy a výlezem do rampouchu). Já pokouším Open end M11, je to dost tragické (no nevím jestli jsem nepřestřelila). Druhý den opět výšlap, fakt nemůžu, až mi tečou slzy. Ale dorazili jsme. Luba dává OS M9, novinku Seitenwind. Jsem na hadry, ale jdu na to Open End, padám v nejtěžším úseku, nechápu, i cvakání jsem vyřešila, ruce mi tak přemrzly, že 10min. visím v laně a řvu. Pak cestu dolézám. Ale kusovka?... Luba jde do další novinky Alberta Leichtfrieda – Encore. Cesta vede vedle Tension. Dlouhé tahy ve stropě, hodně si sedíš na rukách a lítáš jak drak. Zatím jen průstup. Lubu začínají pálit šlachy. Kašle na to. Tak jdu do Opnu, a …dopadlo to !!mega radost!! M11 moje nejtěžší mixová cesta.

Budeme rádi když se sem zase vrátíme, máme tu opět resty, ale ten kopec, to neví jestli to zkousnu.

Jitčino první M10 v zahraničí

Za velmi mrazivého počasí (-15-17°C) si Jíťa přivezla své první zahraniční M10! Cestu která jí přišla napoprvé těžko přelezitelná dala na 4pokus. Luba dal cestu druhým pokusem a jinak se věnoval Law and Order M13 (prozatím nejtěžší cesta Evropy) - 45 metrů - 80 kroků, mega převislé. Cestu doporučují lézt na dvou lanech, pro velké tření. První část cesty už Luba perfektně zvládl, druhá část graduje a v místě nejdelšího odlezu s ním vypadl i nýt. Každo pádně se sem ještě vrátíme resty napravit.

http://cs.euroclimbing.com/?p=2736

Zimní sezóna už začala a tak Majzlíci začali navštěvovat svoji „domovskou“ oblast Krkavku. Luba zde vylezl pět nových cest a postaral se o první přelezy : Krvavé šrámy M8+, Soukromé pasti M8+, Psychiatrie M 8/9? ( jedná se o cestu v dosti rozbité skále, takže obtížnost se ustáli časem ) a dvě 30-ti metrové lahůdky : Saxánu M 11 vytrvalostní záležitost a Chameleón M 11+ vytrvalost + dva bouldříky. Jíťa se postarala o druhé přelezy cest Cesta pro sebe M 9, Soukromé pasti M 8+ a Krvavé šrámy M 8+.

Vrcholem letošní boulderingové sezóny se stalo Mistrovství České republiky v boulderingu, které se konalo, jako obtížnost, na Smíchově. Sešlo se tu přes 50 lezců. Bouldery stavěl na "Rakových" profilech, Tomáš Doubravský s Martinem Junglingem a myslím si, že se klukům bouldery ve většině případů povedly.

V kvalifikaci jsme na zdolání problému měli 4.minuty na každý z nich. První boulder vedl v převislé desce a stavitelé si snámi příliš nemazlili. Žádný rozlezový boulder, spíše boulder, který, když jsi vylezl, tak jsi měl postup do Finále téměř zajištěný. Měl celkem sedm přelezů. Mě se podařilo problém přelézt na druhý pokus, po chvilce nesoustředěnosti v prvním pokusu. Štěpán Onsightoval. Dvojka byla asi nejtěžší a opět pěkný oříšek. Silový úvod ve střeše a výlez. Celkem 5 pokořitelů. Mě se podařil OS. Trojka a čtyřka už byly spíše povinnosti a nic extra těžškého, spíše neudělat chybu a nezaseknout se. Z kvalifikace jsem do Finále tedy postupoval z 1-2.místa společně s Ondrou Benešem. Štěpán postupoval z velmi slibného 6. místa.

Finále už bylo o poznání tvrdší. Mezi prvními pěti rozhodoval počet Topů, u ostatních se už jelo na pokusy. Bouldery byli psotavené v podobném duchu jako kvalifikace akorát o stupeň těžší. První boulder vylezlo nejvíce lidí. Dohromady pět. Mě boulder přišel lehčí než v kvalifikaci a s lehkostí jsem Onsightoval. Avšak hned mi zklaplo. V druhém boulderu jsem sice dolezl do zóny ale Top pro mě byl ještě pěkně daleko.Nikomu se jej nakonec nepodařilo předrtit. Trojka byla velmi pěkná. Struktura, struktura, jednoprstová lišta a zase struktura. Nepřišla mi až tak těžká, ale přesto měla dohromady jen dva Topy. Já a Kuba Hlaváček, který zde uplatnil svojí dýlku a lehce udělal krok ve kterém ostatní padali. Čtyřka vedla na ten nejhezčí profil a to na "jehlan". Poskoky po lištách a s velmi zrádným Topovým chytem. Dlouho se mi nedaří naskoščit lišta za hranou a až po šesti pokusech se dostávám na Top, čímž jsem si zajistil titul Mistra republiky v boulderingu. Druhý zkončil Kuba Hlaváček a třetí Jirous přibil. Štěpán si trošku pohoršil a po dosažení tří Zón zkončil na osmém místě.

Na závodech panovalo příjemná, spíše komorní atmosféra a myslím si, že to bylo příjemné rozloučení se sezónou 2008.

Fotky na http://martinstranik.rajce.idnes.cz

S koncem sezóny proběhl, tak jako každý rok, nejprestižnější závod v české republice - Mejcup! Nazávodě se sešlo okolo 150 závodníků, a zvlášt finále mělo atmosféru s velkým A.

Pořadatelé se tento rok rozhodli kvalifikaci trošku pozměnit a myslím si, že to bylo jen dobře. Kvalifikační bouldry čekaly na lezce na třech místech - Rajče, Friťák a venkovní kosta u Billy. Prezentace probíhala od 8.h do 9.h a já o půl deváté dorážím na Rajče. Pomalu přibývali další a další lezci a tak jsem neváhal, rychle obul lezečky, rozlezl se a šel na závodní bouldry. Na rajčeti bylo 6 relativně lehkých boulderů a všechny, vyjma jednoho, ve kterém jsem dal 2 neúspěšnépokusy, se mi podařilo přelézt, během 30.minut na OS. Když odcházím je již rajče naplňeno lezci a jsem rád, že už mám jednu z částí kvalifikace za sebou a nemusím tak stát dlouhé fronty na bouldry. Na fritu již však panuje podobná situace. Zde je dohromady 5.boulderů. Jeden primitivní, dva docela těžké a dva unreal(jedinou vyjímkou byl Adam Ondra, který i tyto bouldery přelezl, téměř s prstem v nose). Avšak na třech lezitelných bouldrech se stojí velké fronty atak se pouštím do těch unreal. V jednom z nich (dle adama 8A) dokonce na první pokus dolézám do zóny. Pak ještě stihnu asi 5 pokusů, ale v žádném se už nelepším. Ve druhém velmi intenzivně pokusuju, dohromady asi 10 pokusů, ale bouldr a vlastně i zóna, pro mě zůstaly v projektové fázi. Ve fritu se lehce vylidnilo a tak si dolézám i zbylé tři bouldery,které dávám na OS. Po fritu se ještě přesouváme k Bille. Zde se leze na betonové kostce, která je asi 3 metry vysoké a která byla opravdu hezkým zpestřením. Jsou tu spíše lehčí bouldery, a v podstatě nejsou ani závodní(Top se zde rovná zóně, v ostatních, stěnových bouldrech) a tak se mi podaří vše rychle vyběhnout.

Po kvalifikaci společně se Štěpánem, Adamem, Honzou Chválou a Kubou Srholcem jdeme na oběd a čekáme než bude Fléda otevřena. JAkmile je otevřena jdeme odevzdat kartičku s tím, sco jsme vydrtili, a zabíráme si křesla v hlavním sále. Zde probíhá Videosession tak koukáme až do pěti na lezecká a basejumpová videa.

O pul seste na s pořadatelé vyhánějí ze sálu a my namačkáni musíme čekat asi 30.minut než nás tam opět pustí. Když nám jsou dveře otevřeny tak na nás čekají již 4.finálové bouldery žen. Během asi 10.misut začíná lízt i první žena a tak začíná opravdu mooc pěkné finále. Asi nejhezčím okamžikem bylo přelkezení čtvrtého boulderu Nelly Kudrovou, při kterém se hala, řevem diváků, otřásala v základech a mě běhal po zádech mrazivý pocit. Nakonec to všem domácím lezkyním natřela Katka Fickuliaková ze Slovenska, která vyhrála, pravda těsně, před Věrou Kostruhovou a již zmiňovanou Nelly Kudrovou.

Po finále bab se musím, jako ostatní finalisti, odebrat do izolace, kde trávíme asi hodinu. Pak už Štěpán mizí v davu lidí a my v izolaci slyšíme bouřlivé povzbuzování při každém jeho, i dalších lezců, pokusu. Já se kvaligfikoval z osmého místa a tak na scénu jdu jako čtvrtý. V prním bouldru se leze převážně po jebkách. Pata k ruce a dlouhý fix do struktury která vůbec nebere. Já se dotýkám zóny, ale to je vše. Bouldr zdolává na OS jako jediný Jakub Hlaváček, Adam dává taky, ale "až" na druhej. Ve druhém, na 100 procent nejtěžším bouldru, dolézám do třetího chytu, kde jako všichni ostatní padám. Vyjímkou je opět adam, který však boulder dává s posledními vteřinami. Třetí, podle mě nejlehčí bouldr, se mi podaří na druhý pokus přelézt. Relativně lehkej začátek, skok do zóny a Fontáčovskej výlez. Bouldr ještě pokoří Kuba opět na OS, Adam na třetí pokus + přelez přidává maďar Kámvas Bálint, který asi nejlépe řeší výlez, kdy si dá nohu do úrovně těla a elegantně se dostává nahoru. Čtvrtý bouldr neskrývá žádnou zradu, jde o to jen pořádně zarvat a já na druhý pokus dávám. Adam Onsightuje a přelez přidává ještě Andrej Chrastina. Takže Adam tedy jako minulý rok suveréně vyhrál, druhý skončil Jakub Hlaváček a já jsem urval třetí místo.

Po závodech následovala parádní párty až do ranních hodin. Tak zase příští rok, už se těším!!

Minulý víkend proběhl již poslední ze sérií evropského poháru ve slovinské Kranji, takže se rozhodovalo o Mistrech, vicemistrech a druhých vicemistrech evropy.
Na závody vyjíždíme až v pátek večír a ve čtyři ráno dojíždíme na místo a dospáváme v autě. Už v devět ráno mě čeká první kvalifikace, jestě velmi rozespalý ji lezu až na Top.
V druhé kvalifikaci se mi taky podaří urvat Top a tak do finále postupuju z 1-5. místa. V neděli nás tedy čekalo finále. Obtížnost se pohybovala okolo 8a+ a mě se podařilo dolézt dva chyty pod Top což stačilo na třetí(druhé)místo. Druhé v závorce jelikož na tomto Evropském poháru startoval i jeden kluk z Japonska, který vyhrál. Takže díky tomuto umístění jsem se nakonec stal Vicemistrem Evropy juniorů v lezení na obtížnost.

Konkurence byla opravdu veliká - Tomek Oleksy (3. místo SP Bouldering), Juro Repčík (6. místo SP bouldering). Přesto se mi podařilo vyhrát, obrovského úspěchu dosáhl Pen Šindel který zkončil na 2. místě. Třetím byl již avizovaný Repčík. Štěpán postoupil do finále a zde zkončil na pěkném 12. místě. Před závodami jsme se stavili ve Višňovom a já přelezl cestu Haremheb 10/10+ na 2. pokus (nejrychlejší přelez).

Vojtěch 9/9+ First Ascent. Včera 6.8. se mi podařilo přelézt 10-ti letý projekt na Jablonnské plotě, poblíž Jablonného nad orlicí. Projekt osadil Pavel Žofka. Jedná se o 17-ti metrové kolmé-položené lezení. K přelezení této cesty mi stačilo něco málo přes hodinu, kdy jsem si z vrchu označil chyty a poté na druhý pokus vylezl. Klasifikace okolo 9-9+-9+/10-, myslím si že hodně záleží na podmínkách a v zimě to bude lehčí, tedy dávám 9/9+.

Zlatý drak 8B First Ascent. 2.8. Se mi podařilo přelézt svůj téměř roční projekt v malebné boulderingové oblasti Machov – Bor. K tomu abych dosáhl Top boulderu mi bylo zapotřebí 4 výjezdy a něco okolo 60 pokusů(?). Problém vede na jeden z nejhezčích kamenů na Boru, na Monstrum. Na tento Kámen již vede King Kong 7C+ který má 5 metrů výšky a právem si vysloužil prostor v Tour De Boulders, a myslím si že by se tam měl objevit i tento High Ball, který má okolo 7 metrů. První 4 metry lezení jsou celkem lehké (7B+?), poté přijde brutální silovo-technický, metr dlouhý krok z malé oblé lišty do relativně dobré lišty. Poté už máte vpodstatě vylezeno, „jen“ se musíte maximálně soustředit na jednotlivé kroky, protože spadnut se tam dá, a né jednou.

Ahoj. Na konci školního roku jsme se ve složení Lukáš Skřejpek, Kubo Kováčik, Ondra Nevělík a bratři Stráníkovi, vyrazit na více jak tři týdny nejprve do Georges du Tarn a potom do jedné z nejhezčích evropských oblastí Rodellaru. 27.6 tedy vyrážíme (bez Martina, který se k nám připojuje až v neděli) a hned další den vyrážíme pod skály.
Kdo zná Tarn tak ví že je tu úžané lezení především po dírách. Po pěti lezeckých dnech se každému z nás podařilo něco pěknýho vylízt – Lukáš vylezl své třetí 8a PP – Arnaque.com, Ondra 2x 8a PP, Kuba rychle přelézá La bombu 8a+ (3.pokus) + další cesty do 8a+ PP, Martin L´odysée de la éscape 8a+ OS a 8b PP, a Štěpán udolává Bar-bittuge za 8a PP.
Po tarnu se přemísťujeme do Montauban kde se koná Světový pohár v boulderingu. Moc času tu však netrávíme, protože nikdo nepostoupil do semifinále a tak pokračujeme do Rodellaru. Ráno jdeme obhlídnout terén, vykoupat se a jdeme lízt. Rozlízáme se v sektoru Ventanas. Kuba se po zahřívací cestě pouští do Pata negry 8c, lehce zdolává všechny úseky cesty, ale v závěrečném boulderu si natáhne šlachu a, jak se nakonec ukázalo, si až do konce výlezu nezaleze. Štěpán s Ondrou utíkají od dlouhých cest a na pár dní se uzavírájí do jeskyně Ali-baba, kde se jim po pěti respektive šesti dnech podaří přelézt své první 8c - Hulk. Štěpán se ještě ke konci výjezdu rozlézá a stihne přelízt dvě 8a+/b PP a dvě 8a+. Martin po dvou denním restu (vyžádaný rozseknutým palcem ruky) dává také Hulka stylem Sólo. A následující dny se mu podaří vylézt mnoho cest 8a-8b OS i jedno 8b/b+ OS (El chorreras o la belle inconnue) a k tomu ještě přidal The mummy za 8c/c+ PP. Lukášovi se podařilo si zvýšit své maximum na 8a+ PP cestou Familia mansion. Také se mu podařilo vylézt cestu City no dle průvodce 8a (ale spíše 7c+ nebo podle kluků 7b+?) a další 7c+ na druhý pokus.

Večery jsme trávili v příjemné společnosti Finů a Poláků.

Po dvou svižných nočních v nemocnici a dni a půl dne stráveném na závodech s dětmi, už řídím jen silou vůle. Naštěstí do Jury řídí Luba. Můžu říct, že jsem fakt na „sliz“. Pro nás typicky deštivé jurské ráno nás neodradí a jedeme na Rabenstein.
Luba –Majzlík, dává během 20-ti minut cestu Grand master flash 10-/10. Druhý den se prošel v Mikročipu - direkt 10-/10. Forma je tu, jedeme na 40sekunden Countdown 10- , pokusit OS? Spodní - nejtěžší úsek je pořešen, Luba vynechává 2nýty a nadlézá poslední jištění … a buch, hodil tlamu, že si brnknul nohou o skálu. A je vystaráno.Výron jak Brno. Prý v nejlepším se má přestat!? Tak mi to někdy přijde, když si člověk říká, že se mu daří a leze dobře, tak přijde nějaká ťafka.
Po 4 nedělích fixace a RHB se zase leze, není to teda ono, noha je nestabilní a bolestivá. Stále mažeme mastičkami a fixujeme spešl ortézou. Plánovaný Rätikon je v ohrožení, že by tedy alespoň Zillertal, tam nejsou tak dlouhé nástupy? Ale i ten je v ohrožení! Lubovy nohy se pokryly mokvavými a svědivými puchýři, mega napuchly a mají fialovou barvu! - elergická reakce na Prontoflex. Perfektní analgetikum s protizánětlivým účinkem se změnilo v pěkného škůdce. Začínají Lubu bolet i třísla, počínající zánět lymfatických uzlin. Tak pro změnu teď maže mastí kortikoidovou a koupe v chlapici(tužebník jilmový). Tak mu teď držte palce, ať se vejde do lezeček.

Prontoflex – maximálně 14dní, 2-3x denně a postižená místa nevystavovat na sluníčko!

Tak snad zítra jedeme… pa Majzlíci

Po předchozím deštivém až sněhovém výjezdu v Ospu, nám počasí tentokráte přálo. Francouzské mokřiny byly poseté spoustou narcisů. A tak za slunečních paprsků, otužilého koupání v říčce, pojídání baget a večerního popíjení vínka, se nám podařilo i pár cestiček vylézt.
Luba-Majzlík dává cestu La viagra cést pas … 8b, Jíťa převislou La bandu..8a, Momo se snažila nalézt metry na následující EP v Praze. Ondrášek zdolal několik místních bouldříků … v té Francii je tak krásně.

tak zase někdy ... Majzlíci

26.4. proběhl již 6 ročník Petrohradského PADání. Sešlo se na 244 závodníků z 10 zemí.
Naše barvy prezentovali Martin Noo-Noo Stráník – 6. místo, Luboš Majzlík Mázl - 8 místo,
Jíťa Mázlová – 5. místo, Momo Kuhn-Gáberová 12. místo (chtěla obhájit loňské prvenství v počtu přelezených boulderů, ale pár kousků jí letos chybělo).

Tak zase příští rok :)

Letos již proběhly tři závody českého poháru mládeže. Musím všechny naše zástupce týmu pochválit, protože se „nejhůře“ umísťovali na druhých místech. Tak ať jim to vydrží i nadále.
Po prázdninách se chystá 20.9. Choceň a 4.10. MČR Nový Bor.

V rámci TEVA Mountain Games proběhl první ( a doufejme že ne poslední ) SP v boulderingu ve Spojených Státech Amerických. Kolotoč světového poháru se sem vrátil po dvaceti letech, kdy se zde konal SP v obtížnosti.

Závody proběhly ve státě Colorado v městečku Vail. Na startovce nechyběla takové jména jako Chris Sharma, Tyler Landman či Paul Robinson. Takže se zde sešlo okolo 60 chlapů a 40 bab.
V kvalifikaci se lezli netradičně jen 4 bouldery a byli, jak se později ukázalo, hodně přepálený což dokazuje fakt že První po kvalifikaci Robinson měl jen 2Topy a já poslední postupující do semifinále 3 zóny na 9 pokusů. Silvě se podařilo postoupit s trošku menšími problémy a tak šla do semi z 17-18. místa. Semifinále bylo o trošku lehčí a podařilo se mi i Silvě urvat jeden Top na první pokus což na finále nestačilo ale na výrazný posun ano. Tedy já 11.místo a Silva 10.místo. U borců vyhrál Kilian Fischhuber a u bab byla konečně poražená rakušanks Stohr a vyhrála domácí Alex Johnson.

S pozdravem Martin Stráník

Ke konci kětna proběhl třetí Svěťák ve švýcarském Grimdewaldu. České barvy jsem jel hájit společně se Silvou Rajfovou, a to celkem neúspěšně. Já jsem zkončil na 39.místě (z 68) a silva na 27.místě (z 37).
Ani jednomu nám nesedli bouldry postevené od Laporta a jak se můžete dočíst ve výsledcích (www.digitalrock.de) tak i plno horkým favoritům aspoň na semifinále. No tak snad to bude příští týden v Améru lepší.

Martin Stráník

Tento víkend proběhl první závod evropské série a to v Praze.
Závodu se zúčastnilo okolo 170-ti závodníků. O cesty se postarali rus Ivan Kaurov a Žeňa Krivošejcev. Pro kluky byli připraveny dvě cesty takže všichni lezli cesty okolo 7c a 7c+. Pro holky stavěči připravili taky dvě cesty okolo 7a - 7b. Mě se podařilo kvalifikacema projít celkem bez problémů z 1-2.místa.
Do finále se ještě dostal Adam Ondra a Silva Rajfová. MOMO se moc nevydařila první cesta, kde se její rozpětí stalo nepřítelem a musela těžce řešit místo který ostatní přebíhali. Takže v druhý cestě se toho už moc dohnat nedalo a tak zkončila 24. Na Terce Čermákový ani nebyl moc poznat zimní snowboarding a zalezla na 15.místo. Svůj smolný den, nebo možná výsledek půl ročního Basketování, si vybrala Debora Jandová a zkončila poslední. Dalšími z "našich" v kategorii A male byl Martin Šifra, který podal o něco málo lepší výkon než Lukáš Skřejpek tekže kluci zkončili 24 a 27. V juniorech se snažil naladit na maturitu Ondra Nevělík, podal průměrný výkon a zkončil na 34.místě.

Výsledky ostatních na www.ifsc-climbing.org

Tento víkend proběhl první závod světového poháru v boulderingu v rakouském Hall. Závodu se zúčastnilo přes 130 závodníků, z toho 50 žen a 80 mužů. Lezlo se dle nových pravidel např. v kvalifikaci 5 boulderů na 5 minut, či finále s obhlídkou...

Kvalifikací jsem prošel bez větších potíží a po dosažení všech topů jsem z 5-6. místa šel do semifinále. Tam se ještě probojovali Silva Rajfová z 14. místa, Mráza z 18-22. místa a Helča jak je poslední dobou jejím zvykem z posledního 20. místa.
Brány semifinále zůstaly zavřeny Nelly Kudrové 30. místo a Štěpánovi Stráníkovi 67. místo.
V semifinále se nikomu z našich nepodařilo postoupit do finále, někteří si polepšili, jiní naopak tedy - Já 11. místo, Mráza 12. místo, Helča 16. místo a Silva 20. místo.

Zvítězili k radosti domácího publika Fishuber a Stohr. Po finále následovala jako vždy skvělá afterparty...

První závod ČP v obtížnosti se konal jako tradičně v Lomnici. Cesty stavěli Štěpa Stráník (team) a Kuba Volf. Sešlo se 28 borců a 12 borkyň.

Celkové výsledky na www.horosvaz.cz

Na začátku února jsme se já, Kalíšek a ještě další dva týpci z Brna vydali za teplem na jih Evropy. První zastávkou byla poměrně stará, krápníková oblast Montgrony - prý se tu lezlo po hadech už dávno před tím, než zbytek lezeckýho světa vůbec objevil, že to jde. Pak jsme se přesunuli do již známějších oblastí jako Terradets, Siurana, a nakonec do dnes asi nejoblíbenějšího útočiště všech drtičů – Santa Linye, kde jsme i nemálo top-lezců světa potkali.
Počasí nám vyšlo parádní, kromě pár dní bylo nebe bez mráčků, v noci však i -7 stupňů. Všichni si dobře zalezli, i pár bodíků do deníčků přibylo. Mně se povedlo vylézt dvě 8áčka a 7c OS.

Zdraví Kristýna

TAk první reprezentační soustředění proběhlo ve slovinském Ospu. Pocasi nebylo nejlepší za to výkony jo. Mě se podařilo přelízt první délu Sanjského paru což je asi jedno z nejkratších 8c na světe. Asi osm metrů lezení v absolutním stropě za malý chyty. Pak jsem se ještě pustil do prodloužení za 9a ale to bohužel nepadlo. Tak
někdy příště.

Účastníci:
Adam Ondra měl jeden den opravdu vydařený 9a, 8c+ a 8c.
Mrázovi se podařilo udělat třetí přelez Histerije 8c+.
Filip harna si posunul maximum na 8b/b+.
Silva Rajfová dala iglu 8a.
Edita Vopatová pár 7b-7b+ Flash + 2x 7c.

Krystýna Ondrová, Helena Lipenká a Rosťa Štefánek si vybrali smůlu a téměř nic nepřelezli.

II. závod Světového poháru v ledolezení se konal v rumunském horském městečku Busteni.
O ledolezení se asi mluvit nedalo, šlo spíš o drytooling. Kvůli nedostatku ledu, byl odvolaný i závod na rychlost. Převislé cesty postavené na umělé stěně, byly dost silové a vytrvalostní. Nechyběly akční skoky, triky a pády. Atmosféra jako vždy super.Mužů závodilo 33 a žen 14.
Z našich si nejlépe vedla Jíťa Mázlová, která postoupila do finále a skončila na 8. místě. Splnila si cíl – dostat se do finále, ale se sebou spokojená nebyla, protože ze sebe nedokázala dostat to co v ní je, ale tak to na závodech chodí.
(Lucka Hrozová 9. m, Silva Rajfová 11. m, Standa Hovanec 18. m)

Vítězi se stali rakušan Markus Bendler a překvapivě korejka Woon-seon Shin

Majzlík – Luba Mázl přidává do své sbírky další cenný skalp - cestu z rakouské jeskyně Diebsöfen : Fear and Loathing M12 PP (20 metrů lezení v 45° převisu s mega nátahy po křupajících lištách a dírkách).
Cestu jsem také zkoušela přelézt, u 4-té presky tu semnou ale upadl klíčový spoďák (naštěstí po Lubově přelezu), do kterého se jde nátahem ze šuky, cvaká se z něho a jde se ještě mega dlouhý skok dál, je – teda byl fakt extrémně namáhaný. No nedá se nic dělat. Lezli jsme jen tuto cestu, a jednu D7+. V horním sektoru se lézt nedalo - cesty byly mokré - tekla tu voda. Kvůli velkému oteplení jsme raději jeli domů, protože by asi skála , která drží pohromadě díky mrazu naši invazi neustála.

Jako již tradičně se první rankingový závod konal v Polici n/Metují. Letošní již 17-tý ročník, jako vždy, myslím nikoho nezklamal. Zůčastnilo se 13 žen a 33 mužů, kteří si v kvalifikaci zalezli na třech cestách stylem flash a ve finále si zabojovali OS. Vítězi se stali Nelly Kudrová a Adam Ondra. Cesty stavěli Pavel (Alberto) Hrubý a Jika (Prťka) Koutský.

Zima je tu, mrzne, máme tři dna volna, tak hurá do ráje mixového a drytoolového lezení.
První návštěva je pro nás již ve známé oblasti u Insbruku – Dryland, kde trávíme dva dny. Čerstvě napadaným sněhem se do oblasti brodíme po pás 1,5 hodiny. Majzlík si dává cestu Open End M11 (cesta z 12/2006 je nejnovější a taky klasa nejpoctivější ). Jsem byla ráda, že jsem cestu v nejtěžší pasáži zkrokovala, mega dlouhý skok přes hranu převisu, jsem musela řešit trošku jinými fintami, ale na spojení kroků v této cestě mi už chyběla vytrvalost. Lezení v 45° sklonu po malých dírkách s pěknými nátahy, hlavně špatnými stoupky na nohy.

13.1. Neděle:
Tak poprvé letos na skalách jsme navštívili skoro "domací" Škrovád, který je tak +-35km od Chocně.
Já jsem se ujmul roli fotografa a kameramana a bylo se rozhodně na co dívat! Po rozlezení na dvouch boulderech vedle nejtěží cesty na Škrovádu Mouchy Ce-Ce, jsme se vydali za řeku, kde se Marťovi podařilo přelézt 4 projekty, vůbec se s tím nepáral a za 1,5 hodiny vylezl:

7B+, Ledárnu 7C, Mr. Silák 7C a po zkrokování na třetí "ostrý pokus" Detonaci 8Atr. Objevili jsme i nějaké možnosti projektů na cesty, no nechme se překvapit....

Zdraví Štěpán

8.12. 07 proběhl v pražských Holešovicích první ročník MČR v drytoolingu (lezení s cepíny).

Obavy Libora Hrozy (pořadatele závodu) z nezdaru této závodnické prvotiny,nebyly nutné. Na cestách, které postavil Jan Horák si všichni perfektně zazávodili. Sešlo se 6 žen (4 slovenky) a 22 mužů (7 slováků).

Cesty vedly většinou po dřevěných chytech a zavěšených trámech. O výsledcích rozhodovala nejen dosažená výška ale i čas. J. Mázlová postupovala do finále z první pozice se dvěma topy.
Ve finálové cestě se jí nepodařilo po přelezu tří zavěšených trámů ve stropě udělat dlouhý fix do chytu, ale dolezla nejdál. Stala se tak mistryní ČR pro rok 2007. První místo v mužích vybojoval Juraj Švingál (SK). Na skvělém 9.místě skončil Veca (Šampón)Vančura. Nechyběly ani pořádné „tlamy“- pády.

Ahoj tuto sobotu proběhl jeden z nejpopulárnějších a určitě nejprestižnějších závodů sezony MEJCUP.
Sešlo se tu 133 borců a bab, z česka, slovenska, rakouska a maďarska. Zajímavě byla uďelaná kvalifikace kdy se startovní pole rozdělilo na 3 skupiny ( bez ohledu na pohlaví ) a ti byli vypuštěni na 7 boulderů. Na překonání měli 70 minut a jako jediný překonal všechny bouldry Adam Ondra.
Na postup do finále stačily 3 bouldery a 2 zóny ovšem na OS. To se podařilo pouze Martinu Stráníkovi. Z kluků potom hodně dobře zalezl Lukáš Skřejpek 18. místo a Štěpán Stráník který zkončil 21. Ondra Nevělík si tentokráte nic nezlomil a zkončil 32. Jenže co se nepovedlo Ondrovi to se povedlo MOMO, která si na fakýrovi přetrhla poutko.
Holkámk čermákovým se do babského finále nepodařilo probojovat a zkončily téměř na stejných pozicích tedy 16 a 17.
Finále proběhlo ve skvělé atmosféře. Nejdříve lezli baby a nakonec rozhodovala kvalifikace protože Silvě Rajfový i Věrce Kotasový se podařilo dát 4 bouldry na 4 pokusy. Silva tedy vyhrála. U chlapů všechny ztrapnil perfektním výkonem Adam Ondra. Skvěle se blýsk i Olin Klapal z prahy, který dal jeden bouldr a zkončil hned za Adamem. Martin Stráník se třemi zonami zkončil na 3. místě.

Po závodech následovala skvělá párty...

Martin (NooNoo )Stráník se stává Mistrem ČR v bolderingu!! Jeho bratr Štěpán se po Slovákovi. Šatánkovi, umístil na třetí příčce a stává se Vícemistrem ČR.

3 naši juniorští zástupci teamu ( T. Čermáková, Momo KGB, L. Skřejpek ) odjeli v pátek na poslední letošní závod evropského poháru do Slovinské Kranje.

Martin (NooNoo )Stráník se stává Mistrem ČR v bolderingu!! Jeho bratr Štěpán se po Slovákovi. Šatánkovi, umístil na třetí příčce a stává se Vícemistrem ČR.

Na podzimní prázdniny odjel Saltic team - Monča KGB,Ondra Nevělík, Lukáš Škrejpek, Venca Vančura (Šampon) a Majzlíci do slovinské Mišja peče. Počasí nám celkem přálo, jen restday propršel, ale ten jsme si zpříjemnili koupačkou v portorožském bazénu se slanou vodou. „Kempovali“ jsme v místní divočině. Chladné večery jsme trávili při svíčkách s doučováním matematiky, pečením palačinek s perličkami moravských a krkonošských slovíček. Podařilo se nám i něco málo cest vylézt a pár rozdělat na jaro. Jíťa s Ondrou dali Oktoberfest 8a. A Ondra ještě dvě 7b+ flash. Lukyn 3 7b+ PP.

Součastná forma Martina (NooNoo) Stráníka potvrzuje, že jeho účast ve finále nabývá pravidelnosti. Letos se Martinovi podařilo stát se vicemistrem světa v této disciplíně a tentokrát obsadil 6. místo.

Další z našeho teamu Anička Čermáková, obsadila v ženách 30.místo
Mužů závodilo celkem 53 a vítězem se stal Dmitrij Sharafutdinov (RUS).
Žen 35 a vítězkou se stala Juliette Danion (FRA).

Tento víkend 27 - 28.10. proběhl předposlední závod evropské série v rakouském Linci. Lezlo se na jedné z nejvyšších stěn v evropě cca 18. metrů takže v cestách docela natíkalo. Kvalifikačním sítem se tentokrát probojovali Silva Rajfová, Martin Stráník, Adam Ondra a ve skvělé formě i Filip Harna.
Finále se odehrálo v příjemné zavodnické atmosféře a nakonec to dopadlo takto - Silva a Martin 4. místo, Filip 8.místo no a u Adama si zkuste tipnout. Adamovi tento výsledek zajistil titul mistra evropy a martinovi titul vicemistra. Silva ještě může bojovat o přední příčky v posledním závodě v Kranji.

V sobotu proběhl III. závod ČP mládeže. Naši mlaďoši si vedli opět velice dobře. Cesty stavěli Štěpán Stráník (Saltic) a Kuba Volf.

O víkendu se mi podařiilo vylézt další jurské 8áčko, Antigravitation. Vede na skalku Einstein, která sice na pohled příliš neláká - dva převislý pupky v lese, málo magnesia, ale lezení skýtá velmi pěkné. Cesta začíná
technickou plotýnkou a pak přijdou ona dvě bříška a v nich dlouhé tahy, hlavně po spoďácích.

Zdraví Kristýna

O víkendu se podařilo Lubošovi (Majzlíkovi) Mázlovi přelézt dvě nové cesty v teplických skalách. V sobotu přelezl 1. RP cestu Klasika Xc(8a+) na Hlásku, kterou tu loni rozdělal a letos o fesťáku s T. Sobotkou a J. Lautnerem dodělal. Fenomenální technická hrana přes 8kruhů (30metrů). V neděli pak na vedlejší věž Egon vytvořil 1. RP cesty Perla Xb(8a), kterou tu rovněž o fesťáku udělali T. Sobotka, O. Beneš a J. Lautner. Cesta vede dole stěnkou s bouldrem a napojí se na velice technickou hranu (7kruhů + slaňák).

Na MS mistrovství světa ve španělském Avilés obsadil Martin Stráník 2.místo v boulderingu (celkem 130 závodníků). V závodě na obtížnost obsadil 28. příčku (115 závodníků).

Veliká gratulace !!

22.9. se Štěpánu Stráníkovi podařilo vylézt cestu Evoluci, potřeboval na ní zhruba 10 ostrých pokusů. Evoluce je jednou z dalších legendárních cest v Moravském krasu. Tuto krutou krátkou přírodní cestu po malých chytech vylezl jako první Pavel Kořán v roce 1996 a otevřel tím bránu do obtížnosti desátého stupně.

5.9. 07 se Jítě Mázlové podařilo přelézt na Panteonu technicky vytrvalostní cestu Francouzský styl 10- (Xc/XIa) PP, (autor Marek Havlík). V neděli tu pak ještě přidala cestu Dítě představ Xb PP.

Zúčastnilo se 44 kluků a 15 holek.
Nejlépe z našich si vedla Lenka Černá -Trnková, která skončila na 5. místě.Vybrala si ve finále trošku smůlu, když z kvalifikace postupovala z první pozice. Podobně i Štěpán Stráník, který byl první nepostupující do finále – 14.místo.

Dále:
Terka Čermáková – 12.místo
Ondra Nevělík - 31.místo

Tentokrát v dámském podání. Jíťa Mázlová tak přidala 5-tý přelez cesty Krok sun oposun Xc(8a+) na věž Vraní oko. Autorem je Petr (Špek) Slanina. Super technické polezeníčko po hraně s bouldříky, jištěno třemi kruhy a smyčkou v hodinách. (První přelez udělal Majzlík v roce 2003 ).

Sportovní vápencová oblast 70km pod Vídní, v nadm. v. 1013m. Jsou tu většinou jednodélkové cesty + několik dvou a tří délkových. Obtížnost od IV – XI. Z parkoviště 2min.ke skalám. Je to jižní stěna, tak musíte počítat s tím že se tu budete trošku „smažit“.
I přes to se podařilo něco vylézt: Majzlík - Die Rückkehr der Samuramat 8a+ a Die H. G. dear Semiramis 8a flash a Jíťa 2x 8a - DieH. G. der Semiramis a Arbitrage.

23.7. - 7.8. Jsme se vydali na výjezd do Francie. Zavítaly jsme do oblastí Gorges Du Loup, Ardéche a Gorges Du Tarn.
Během pobytu se Martinovi podařilo vylézt 4krát 8b+ a dvě 8b stylem onsight, ještě vylezl nesčetně cest okolo 8a. Já jsem vylezl 6krát 8a, většinou na druhé pokusy a jedno stylem flash. Martinu Pražanovi se podařilo přelézt tři 8a a pěkný onsight v 7c.

Štěpán Stráník

Majzlík - Luboš Mázl, si připsal ve 25.7. 07 první přelez cesty Žiletky XIa (8a+/8b).
Cesta vede na věž Vraní oko. První pasáže cesty jsou po velice jemných chytech (žiletkách), déle se pokračuje po hraně cestou Krok sun oposun. Autorem cesty je T. Sobotka a J. Lautner.
Jítě Mázlové se týž den podařilo přelézt cestu Sportovní minuty Xa(7c). Cesta vede přes 5 kruhů na věž Karlík. Je to super technické lezení po hraně.

Teploty okolo 37°C,občas déšť, volba je jasná – Frankenjura.
Jíťa (já) si vylezla 3x 9+, dvě z toho - Poser a Totenbrett RP, a Totmacher na druhý pokus. Dvě poslední v jeden den. Luboš vylezl cestu Viktoria 9+/10-, 2x 9+ flash, 2x 9 OS. Monča se zase začala po nějaké době trošku lezecky hýbat 2x 8- OS, 8+ PP… Ondrášek okusil první trojky. Co můžeme v tyto horké dny doporučit, tak určitě koupaliště v Betzensteinu.

Majzlíci

Proběhly další dva závody evropského poháru mládeže. Martin Stráník si přiváží dvakrát stříbro!

17.7.07 Martin Stráník přelézá druhým pokusem cestu Dikobraz 8c/c+. Jedná se o propojení cest Kobra a Los Brňos.

12.7. se Martinu Stráníkovi podařil asi 7. přelez cesty Los Brňos 11- stylem PP. Strávil v tom celý den tzn.
5. pokus.

Jakoby se počasí zbláznilo. Na jaře léto, v létě jaro? Déšť, teploty do 15°C. To ty prázdniny pěkně začínají. Naštěstí jsou v německé Frankenjuře oblasti, kde se dá lézt i za deště. Ondrášek byl tak natěšený na lezení, že pokud nebyl alespoň navázaný na lano, tak byl nepříčetný. Ze sedmi dnů 5 propršelo, ale i tak se nám podařilo pár cest vylézt: Jitka – Léau Rage 9+/10- , Luboš – Léau Rage 9+/10-, Blow Job 10-, Snach Away 10- ( po loňském vylomení chytu v závěrečné stěnce spíše 10-/10).

Majzlíci

3.7. se Štěpánu Stráníkovi podařilo přelézt jednu z jeho nejtěžších cest Bu-Bu-Bu 10/10+, Štěpán na cestu potřeboval okolo 15-ti pokusů. "Bubák" se nachází v Moravském krasu ve Sloupu, je to vytrvalostní cesta s nejtěžším místem na hraně výlezu, první přelez má na svědomí Pavel "Pólo" Kořán z roku 1998.

30.6 - 1.7. proběhl další z evropské série závod, tentokrát v bulharském Veliku Tarnovu. Závodilo se na jedné z nejhezčí umělé stěně která je 16metrů vysoká a průměrný převis je okolo 4metrů. Kvalifikačním sítem se podařilo projít A.Čermákový, L. Hrozový a M. Stráníkovy. L. Skřejpkovy(14.místo) a M. Šifrovy(12.místo) se bohužel nepodařila jedna z kvalifikačních cest a tak zkončili těsně za branami finále.
Finále - Anička, i přes zlomeninu malíčku, se s finálem prala udatně ale velký had u třetí expresky ji nepustil dál což stačilo na hezké 9.místo. Navrátilec do našeho týmu Lucka překvapila formou a dolezla si pro 3.místo. Na Martina čekala velice vytrvalostí a místy technické cesty s jedním no-hand restem v níž se mu podařilo dolézt pár chytů pod Top což mu zajistilo stupínek nejvyšší tedy 1.místo.

25.6. se Martinu Stráníkovi podařil druhý přelez Bushmana 11- na PP, na kterého potřeboval okolo 10-ti pokusů. Jedná se o krátkou boulderovou cestu, s některými velmi malými chyty, cesta je jedna z nejtěžších v Moravském krase, kterou letos udělal Adam Ondra.

Tento víkend jsme jeli na závody Hudy Cup 2007. Oblast se nachází mezi vesnicemi Jílové a Sněžník. Musím říct že parta okolo Ondry Beneše udělala obrovský kus práce a připravila mnoho hezkých boulderů všech
obtížností. Kvalifikace začala v 10.00 h. a trvala až do 15.30 h. Mně se podařilo nasbírat 540bodů, ale na finále bylo potřeba 600 bodů, ale po diskvalifikaci poláka, který přinesl svůj list s bouldery pozdě, jsem
dodatečně proklouzl do finále, kde jsem se ještě trochu zlepšil a obsadil jsem pro mě skvělé 6 místo. Martin se bez potíží dostal do finále, kde mu dvě zóny na první pokusy vynesli pěkné 3 místo, vitězem se stal Adam Ondra,
který předvedl výkon z říše snů ( to je skoro slabé slovo) kde všechny tři bouldery dal stylem OS!

Jako již tradičně proběhly 2.6. bouldrové závody – Petrohradské padání. Sešlo se na 185 závodníků i ze zahraničí. Vyhráli Adam Ondra a Nelly Kudrová.
Z našich Momo Kuhn-Gaberová zvítězila v disciplině o největší počet přelezených boulderů (22) a jinak obsadila skvělé 4-té místo (195 bodů).
V mužské kategorii obsadil Martin Stráník pěkné 5-té (830 b.) a jeho bratr Štěpán 14-té místo (349 b.)

V pátek 18.5. Luba (Majzlík) Mázl přelezl v Tisé cestu na Gottwalda – Texas XIa(8b) PP ,(cesta vede přes dva kruhy a dva borháky, jedná se o lezení po jemných lištách). Stylem OS pak vylezl cestu Divoká noc Xa na Informátora. V Labáku v neděli 20.5., přidal cestu Útěk XIa(8b) na Diktátora ( 2.přelez ). Přes 4Bh. Nejslabší máte padáka, přelezete nejtěžší úsek po hraně a odbočíte doprava těžkým traversem po lištách (2Bh) a napojíte se do cesty Plni optimismu.

Jíťa Mázlová - cestu Divoká noc Xa na Informátora vylezla stylem flash.

Od 19. - 20.5. 07 proběhl první závod evropského poháru mládeže. Nejlépe z našeho týmu si vedl Martin (Noo-Noo) Stráník, který obsadil 4. místo (ve finále si chtěl místo po chytech zalézt po stupech, jinak postupoval z prvního místa).

Naši zástupci Saltic teamu opět na předních pozicích!

Martin Stráník (Noo Noo) – si přiváží perfektní 12.místo, z jeho letošního prvního závodu SP.

Gratulujeme!

Zdraví Kikina

Jako tradičně první závod Českého poháru mládeže proběhl v Hořicích. Naši mlaďoši si vedli perfektně:

Ahoj 6. - 8. května jsme byli lézt v Labáku. Martinovi se podařilo vyléz La Bombu Xb/c na druhý pokus, trochu škoda Onsightu, protože spadnul těsně pod vrcholem, ale vše si nahradil ve Skurutím běhu Xb, který vylezl na Onsight. Přidal ještě pár boulderů za 7C+ a 7C. Já zkoušel Matrix a Gamer Over-obě za Xb, ale neůspěšně, ale radost mě udělal Bezzubý Yuchen za Xa PP. Škoda že bylo tak špatný počasí...

Zatím se měj zdraví Štěpán

Martin (Noo Noo) Stráník přelezl 25.4. cestu KUDLANKA 10+ (8b+), přidal tak 5-tý přelez. Autorem a prvním kdo tuto převislou technickou cestu vylezl je T. Pilka (1996).

Martin zde ještě v neděli vylezl cestu HRADNÍ SPÁRA 10-.

Majzlík – Luba Mázl přelezl na Ďáblovu stěnu cestu HARD CORE Xc (8a), v Tisé přidal druhý přelez cesty RÁDIO1 Xb na Tunelovou věž.

Jiťa Mázlová vylezla na Baldrica cestu ČERNÁ ZMIJE Xb (7c+).

MARTIN STRÁNÍK –opět vyhrává oba závody !!!

Jak si dále vedli naši:

I my ve složení Štěpán,Martin Stráníci a Lukáš Skřejpek se nám podařilo letos vyjet na do Frankenjury. Počasí bylo naprosto super, jen možná ve stínu mohlo být více tepleji Martin vylezl 2krát 8a+ OS, 2krát 8a OS, a čtyři cesty nad 8a.
Mně se podařilo konečně vylézt první 8a OS Die Zwei Muskeltiere, jedno 8a flash a krásnou vytrvalostní linii The Dance Alone 8a. Lukáš vylezl 8- OS, 8 PP a spoutu dalších OS okolo 7. Tak takové byli Velikonoce tohoto roku...

Na deset dní odjela Mázlovic rodinka na jih Francie do oblasti Saint Legere.
První 4 dny byly ve znamení deště a teplot které nepřekročily 10°C. Pak se ale počasí umoudřilo a dalo se i normálně lézt. Luboš vylezl na 4-tý pokus cestu La Reserve 8b, několik cest 8a- a +, 7c+ flash. Monča 7b, 2x 7a+ OS, 1x 7a+ flash. Mě se podařilo vylézt 7c flash a rozvěsit několik pytlů. Ondrášek dal super trik na skateboardu a řádně si odřel nos.
Dávejte si tu pozor na své expresky v cestách. Jaké bylo nepříjemné zjištění, když jsem chtěla ráno nastoupit do cesty kterou jsem si večer nacvakala a presky nikde. Jinak oblast odolávala invazi německých a španělských lezců, občas jste si museli na cestu doslova vystát frontu. Ale už se sem zase těšíme, mám tu ještě nějaké resty.

31.3 a 1.4. 07 proběhly v Lomnici N/Pop. závody Českého poháru v boulderingu a v lezení na obtížnost.
Martin Stráník vyhrává oba dva závody

Jak si dále vedli naši:

Třetím letošním 8c – MARTIN (Noo Noo) STRÁNÍK potvrzuje, že má opravdu „našláplo“!! Cestu La Resiname Domena 8c (16.3.07) ve španělské oblasti Sant Llorenc - přelézá 4-tým pokusem!
Během 17-ti denního výjezdu po skalních oblastech dokázal ještě přelézt 2x 8b OS , 2x 8b+ PP, 4x 8a+ OS.

„Martine : gratulujeme !!“

Letošní zima je poněkud skoupá na sníh a mráz. Proto se lanovkáři z Herlíkovic (Majzlík – Luba Mázl, Píďa)a Rokytnice n/J (Rockhanz, Šampón), kteří byli dočasně bez práce, ukojit svoji touhu po ledu alespoň na Frankenjurském vápenci.
První den za mrholení při 6°C se dařilo do 9+. Druhý den za vydatného deště, vichřice a 3°C (prostě horské podmínky), šli lézt už jen Majzlík se Šampónem. Píďa prohlásil, že je to opravdu úchylný jít lézt, ale závislost je zlá neřest. V pláštěnkách, pod převisem ohýnek … Majzlík drtí mokré lišty v Doppelpacku za 10- ... a posílá to tam. Je to drsný chlapík z hor ?.
V noci se klonily borovice opravdu nebezpečně nízko. Ráno za vydatného lijáku ujíždějí směrem k domovu a nevěřícně pozorují co včerejší vichřice způsobila nejen v Německu, ale hlavně u Nás. Přišlo i ochlazení, sníh a práce ...

Martin a Štěpán Stráníci, spolu s Lukášem Skřejpkem využili bezsněžné zimy a jeli si zabouldrovat k Děčínu.

Počasí jim v sobotu přálo, tak se kluci činili.

Ve dnech 16. - 17.12 proběhlo v Praze MČR na obtížnost, na nové Smíchovské stěně.
Náš MARTIN STRÁNÍK – Noo Noo obsadil skvělé 2.místo a stal se vícemistrem České republiky, vítězství si připsal Tomáš Mrázek. Celkově pak Martin zvítězil v sérii závodů Českého poháru na obtížnost – velká gratulace.

Tak je to tady, další ročník oblíbeného závodu Mejcup, který se odehrál 9.12. 2006 v Brně. Událo se tolik věcí, že ani člověk neví kerou začít …
Po vstupu do budovy kde se tento závod odehrával se stála fronta na prezentaci všech nažhavených závodníků. Bouldry které byly postaveny vypadaly docela brutálně … Chalanů bylo 75 a bab 30.

Áďa – Adam Ondra zase řádil. V sobotu 25.11. si přelezl v Rudicích svůj projekt, který nazval
Cizí objev 10-/10 ! A v neděli 26.11. na Býčině spojil kroky také ve svém projektu, který zkoušel minulý týden a nazval jej Zbytky nad Zvratky 10 ! (Pokračování cesty Zvratky naší matky) jo jo, jen tak dál.

Tento víkend proběhl závěrečný zévodu evrop. poháru mládeže a naši mlaďoši si vedli skvěle!!

STRÁNÍK Martin	1. místo !!
MONČA KGB	14. místo
STRÁNÍK Štěpán	20. místo
ŠIFRA Martin	24. místo
SKŘEJPEK Lukáš	32. místo

Velká gratulačka !!!